Při nákupu nad 2000 Kč, doprava zdarma!

POPORODNÍ PSYCHIKA- 2. ČÁST

POPORODNÍ PSYCHIKA - PSYCHICKÉ NÁROKY A ÚZKOSTI

Poporodní období je fází intenzivní adaptace. Zatímco první článek se soustředil na hormonální výkyvy (Baby Blues), tato kapitola se zaměřuje na psychické a sociální stresy, které novou roli provázejí. Stát se matkou neznamená jen získat nový titul; je to kompletní přenastavení identity, životního stylu a priorit. Je normální, že s tím přichází strach, nejistota a úzkost. Tyto pocity nevznikají proto, že byste selhávala, ale proto, že se snažíte navigovat v emocionálně i fyzicky nejnáročnější fázi života.

3 (1)

Zátěž adaptace: Strach, nejistota a perfekcionismus

Velká část poporodní úzkosti pramení ze snahy obstát v nové, náročné roli.

A) Strach z péče o dítě

Mnoho maminek (a otců) prožívá intenzivní strach z neznámého. Nejčastěji se objevuje:

  • Strach z nekompetentnosti: „Zvládnu to? Co když udělám chybu a miminku ublížím?"
  • Hyper-bdělost (úzkost): Neustálé kontrolování, zda dítě dýchá, jedlo dostatečně nebo zda nepláče příliš
  • Perfekcionismus: Snaha dělat vše "podle příruček" a bezchybně, což vede k obrovskému psychickému tlaku.

Je klíčové si uvědomit: Jste matka, ne stroj. Nejistota v nových rolích je zdravá – motivuje vás učit se. Zapomeňte na Instagramové ideály dokonalého mateřství; stačí být „dost dobrá matka“ (koncept Good Enough Mother), která dítěti dává lásku a bezpečí.

B) Únava jako sabotér nálady

Absolutním základem poporodního stresu je spánková deprivace.

  • Fyzická únava a nedostatek REM spánku přímo ovlivňují kognitivní funkce: zhoršuje se paměť, soustředění a schopnost regulovat emoce.
  • Vyčerpání prudce zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu, což vede k vyšší podrážděnosti, plačtivosti a neschopnosti zvládat drobné každodenní problémy

Neberte únavu na lehkou váhu. Spánek je lék. Prioritizujte odpočinek před úklidem nebo společenskými závazky.

4 (1)

Vztahy a izolace

Stres v poporodním období zřídkakdy působí izolovaně. Často zasahuje do vztahů a sociálního života.

A) Změna partnerského vztahu

Poporodní období je pro partnery náročné na adaptaci. Stres, únava a nedostatek intimity mohou vést k:

  • Nedorozuměním a hádkám: Kvůli únavě máme tendenci reagovat podrážděně.
  • Změně rolí: Pár se stává "rodičovským týmem", což může dočasně potlačit intimní a partnerskou rovinu.
  • Otcové a partneři: I oni mohou trpět úzkostí a pocitem izolace, neboť často cítí zodpovědnost za finanční zajištění, ale mají menší prostor pro budování vztahu s dítětem. Komunikace je zde naprosto zásadní.

Komunikujte konkrétně a s laskavostí. Místo výčitky („Nikdy mi nepomůžeš!“) řekněte: „Jsem tak unavená, že se nedokážu soustředit. Potřebovala bych, abys zítra ráno pohlídal miminko o hodinu déle, abych si mohla pospat.“ Také si naplánujte 15 minut denně pro sebe jako pár, i kdyby to mělo být jen tiché pití čaje.

B) Sociální izolace a ztráta původní identity

S odchodem do komunitní péče a omezením pohybu přichází riziko sociální izolace. Mnoho žen postrádá kontakt s dospělými a aktivní zapojení do dřívějšího života (práce, koníčky).

  • Ztráta identity: Původní role (kolegyně, sportovkyně, kamarádka) je překryta rolí "matky", což může vést k pocitům prázdnoty nebo ztráty sebe sama.
  • Stigma: Pocit studu za to, že se necítíte dokonale šťastná, brání v mluvení o problémech. Toto stigma často odrazuje ženy od včasného vyhledání pomoci

Využijte malé momenty. Plánujte si krátkou procházku s kočárkem každý den (i kdyby jen na 10 minut) – venkovní svět a pohyb prokazatelně zlepšují náladu. Zkuste si jednou týdně najít čas na dřívější koníček, i kdyby to znamenalo jen poslech oblíbeného podcastu bez rušení. Aktivně udržujte kontakt s lidmi, u kterých se nemusíte "hrát na dokonalou matku".

 

Pokud pociťujete úzkost, strach nebo vyčerpání, je to důsledek přirozeného přetížení. Klíčem je snížit nároky na sebe, přijímat pomoc a aktivně řešit spánkový dluh. Jestliže jsou však vaše úzkosti a smutek tak silné, že vám brání v běžné péči, nebo trvají déle než dva týdny, je třeba zpozornět.

porodní asistentka Tereza

 

V příštím článku se proto zaměříme na zásadní rozdíl mezi běžnou emoční reakcí a vážnější poporodní poruchou


ZDROJE:

1) Státní zdravotní ústav (SZÚ) – Podpora kojení – metodický manuál [ODKAZ

2) Projekt Úsměv mámy [ODKAZ]

3) Projekt Perinatal.cz pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. [ODKAZ]

4) Národní ústav duševního zdraví. [ODKAZ]